Momentálně s rodinou ( manželka a dvojčata ) jsme v situaci takové že se musíme co nejdříve odstěhovat z baráku kde jsme bydleli s moji matkou a s mým bratrem . Důvod je takový že moje matka začala slovně vulgárně urážet i fyzicky napadat moji manželku bez udání důvodu , došlo to až do takové míry že naše dvojčata ( 2.roky ) přestali mluvit a bojí se pokaždé když ji vidí . Situaci řešíme už 14 dní trvá to déle vzhledem k tomu ze jsem se rozhodl prodat svoji polovinu baráku abych mohl zajistit nové hlavně klidné bydlení pro manželku a děti , teď čekám až se vše zapíše v katastru nemovitostí a přijdou mi peníze na můj bankovní účet . Pak by jen zbývalo rodinu přestěhovat jenže mi v patek přišel nástup do VT a to do 10dnu proto tímto žádám o odklad nemůžu nechat ženu samotnou v téhle situaci nemohu ji nechat aby vše odstěhovala sama . Ale zároveň chci nastoupit v daný den .
Dobrý den,
u žádosti o odklad zejména záleží na tom, jak dlouhý trest vám byl uložen. Jestliže není uložený trest delší než jeden rok, lze zažádat o odklad až na tři měsíce i z důležitých osobních důvodů (viz § 323 trestního řádu). Domnívám se, že důvody, které uvádíte by pro soud mohly být relevantní. U trestů delších nicméně tato možnost není a odklady připadají v úvahu pouze z důležitých zdravotních důvodů, kdy by výkon trestu mohl ohrozit odsouzeného na zdraví.
Pochopil jsem, že jste už o odklad zažádal u soudu, tedy bude velmi záležet na tom, k jak dlouhému trestu jste byl odsouzen. Jen připomínám, že samotná žádost nemá odkladný účinek, teoreticky byste tedy měl nastoupit pokud soud o odkladu nerozhodne. Pokud nenastoupíte, tak se teoreticky vystavujete i trestnímu stíhání za maření výkonu úředního rozhodnutí. Pokud jde o žádost podle § 323 TŘ, tak nicméně v praxi taková trestní stíhání zahajována nebývají a vyčká se na rozhodnutí soudu, pokud ale ten odklad zamítne, je nutné nastoupit ihned. Oba zmiňované paragrafy kopíruji níže.
S pozdravem
Jan Vobořil
§ 322
(1) Předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.
(2) Požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodů uvedených v odstavci 1, avšak předseda senátu má za to, že takové důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.
(3) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin, předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu.
(4) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, může předseda senátu odložit na dobu jednoho roku po porodu; zároveň může vyslovit nad odsouzenou dohled, uložit, aby se ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody odložen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedla řádný život, nebo, jde-li o odsouzenou ve věku blízkém věku mladistvých, uložit v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Při rozhodování podle věty první předseda senátu zohlední nejlepší zájem dítěte, osobu odsouzené, povahu a závažnost činu, za který byla odsouzena, a potřebu účinné ochrany společnosti; za tím účelem si vyžádá zprávu probačního úředníka, ke které bude přiložena zpráva orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(5) Jestliže bylo podle odstavce 4 rozhodnuto o odložení výkonu trestu odnětí svobody za současného
a) vyslovení dohledu, použijí se na postup při výkonu dohledu přiměřeně § 330a a 350k,
b) uložení přiměřeného omezení nebo přiměřené povinnosti anebo výchovného opatření, použijí se na postup při výkonu kontroly přiměřeně § 329 a 350l,
c) rozhodnutí, aby se odsouzená ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody odložen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e.
(6) Je-li obava, že odsouzený uprchne, zneužívá-li povoleného odložení nebo odpadl-li důvod, pro který byl výkon trestu odnětí svobody odložen, předseda senátu odklad výkonu trestu odvolá. Odvolat odklad výkonu trestu odnětí svobody podle odstavce 4 může předseda senátu i tehdy, nevede-li odsouzená po dobu tohoto odkladu řádný život nebo poruší-li omezení či povinnosti uložené jí podle odstavce 4.
(7) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost, jež má, nejedná-li se o stížnost pouze proti výroku o vyslovení dohledu a o uložení přiměřených omezení a přiměřených povinností podle odstavce 4, odkladný účinek.
§ 323
(1) Výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího jeden rok může předseda senátu z důležitých důvodů odložit, a to na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v § 321 odst. 1.
(2) Další odklad výkonu takového trestu nebo jeho odklad na dobu delší než tři měsíce může povolit předseda senátu, a to jen výjimečně ze zvlášť důležitých důvodů, zejména mohl-li by výkon trestu mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Odklad lze však povolit nejdéle na dobu šesti měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v § 321 odst. 1.
(3) Je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného odkladu, předseda senátu odklad odvolá.
(4) Proti rozhodnutí, jímž byl povolen odklad výkonu trestu podle odstavce 2, může státní zástupce podat stížnost.