Dobrý den,
existuje možnost-případy, že by řidič s naměřenými 1,9 promilemi alkoholu při dechové zkoušce a 1,6 při následné krevní zkoušce nebyl ani nepodmíněně odsouzen za trestný čin, tzn. byla by mu pouze udělena pokuta, strženy body a zakázaná činnost? Polehčujícími okolnostmi jsou žádný zápis v RT, žádný předchozí přestupek ve vztahu k řízení, resp. žádný jakýkoliv přestupek, spolupráce s policisty, projevená lítost a snaha o nápravu.
Dalším dotazem je, zdali je správný tento výklad: pokud řidič na místě odmítne dechovou a krevní zkoušku, přijde o body, řp, zaplatí 25-50 tis. Kč, ale nebude trestně stíhán? Pokud ano, je tedy silně znevýhodněna pravdomluvnost, spolupráce a snaha o nápravu v právním řádu.
Posledním dotazem je, zdali je oprávněné ze strany policie ČR vést okamžitě po zjištění dechové a krevní zkoušky výslech s řidičem či smí být pozván k výslechu, až když není pod vlivem návykové látky?
Děkuji Vám za laskavé zodpovězení dotazů.
Dobrý den,
pokud jste dosud nebyl trestán a jste stíhán pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle ust. § 274 odst. 1 trestního zákoníku, za který lze uložit maximální roční trestu, vylučuje naopak trestní zákon v rámci zásad pro ukládání trestů uložení nepodmíněného trestu, pokud nejsou na straně pachatele dány nějaká zásadní okolnosti, z nichž by se dalo dovozovat, že nepovede řádný život. Uložení nepodmíněného testu je tedy v obdobných případech v zásadě vyloučeno. Očekávat můžete nejspíše podmíněně odložený trest odnětí svobody a/nebo peněžitý trest a v každém případě i zákaz řízení.
Pokud se řidič odmítne podrobit orientačnímu vyšetření či lékařskému vyšetření, je ve správním řízení potrestán za přestup spočívající v odmínutí podrobení se zjištění, zda byl či nebyl pod vlivem návykové látky. Odmítnutí by se tak teoreticky "vyplatilo" řidiči, který by vědět. že je natolik silně intoxikován, že už by se jednalo o trestný čin. Na druhou stranu u silně intoxikovaných řidičů by bylo stav vylučující způsobilost řídit event. prokazovat i jinými důkazy, byť je to složitější (např. svědectvími o předchozím užívání, dle chování řidiče apod.).
Je zcela obvyklé, že řidič se k věci vyjadřuje hned na místě. V dalším řízení, jak ve správním řízení, tak v trestním řízení se však k věci vyjadřuje znovu. To, že je někdo pod vlivem návykové látky nutně neznamená, že není schopen se k věci vyjádřit. Těžko se lze hájit tím, že řidič nebyl schopen se k věci vyjádřit s ohledem na intoxikaci, nicméně byl schopen usednout za volant.
S pozdravem Hana Fidesová