Vloženo: 25. 3. 2016 Číslo dotazu: 3145

Dobrý den, kdo je povinnen hradit toxikologické vyšetření odběr krve a moči v případě, že se osoba vejde od limitu stanovené dle nař.vl. č 41/2014 ? V konkrétním případě se jednalo o situaci, kdy byl odebrán řidičský průkaz, po provedení toxikologického vyšetření nebylo zahájeno ani správní a trestní řízení z důvodu limitních hodnot a ŘP vrácen. Dnes vymáhá FN, která testy prováděla náklady ve výši 10tis. za provedení testů od řidiče, odkazují se na §16 zákona č. 379/2005, z kterého sice jasně vyplývá, kdo hradí testy. Nemocnice postupuje zároveň dle různých doporučení NS, ale vnímám to jako neoprávněný požadavek, protože tyto testy byly provedeny v přímé souvislosti s řízením motorového vozidla, kde bylo na základě provedených testů řečeno, že řidič nebyl ovlivněn látkou, která by ovlivňovala řízení. Nyní by měl proběhnout soud o nárok úhrady tohoto vyšetření. Domnívám se, že přece musí existovat cesta, jak tyto testy neplatit, protože si je objednala Policie ČR, která není schopna v přímé souvislosti s řízením prokázat ani přestupek ani trestný čin tím, že se jedná o limitní hodnotu. V případě oprávněného nároku nemocnice vůči vyšetřovánému bych rád věděl, zda se lze této úhrady domáhat poté u Policie ČR, protože zde byl tímto novým nařízením vlády vytvořen nový způsob jak trestat řidiče úhradou nemalých částek za to, že vlastně nic neporušili. Děkuji K.

Odpovídá Hana Fidesová (5. 4. 2016)

Dobrý den,

pokud se týče uplatnění nároku FN za laboratorní testy, ta postupuje v souladu s platnou právní úpravou, tj. dle zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů v platném znění, konkrétně dle § 16, odst. 8 citovaného zákona:
"Vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady podle věty první nese osoba, která podle odstavce 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisů."
Shora citované ustanovení neváže platbu na skutečnost, zda výsledek testu je interpretován tak, že řidič, jehož test byl pozitivní, byl či nebyl pod vlivem návykové látky.

Nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, je výrazně novějšího data a otázku platby nijak neřeší. Vznikají tak poněkud paradoxní situace, kdy je u řidiče zjištěná nízká hladina účinné látky v krvi, řidič není potrestán ani za přestupek, protože se má za to, že nebyl pod vlivem návykové látky, byť je zřejmé, že ji v určitém časovém odstupu užil, nicméně je povinen náklady na laboratoř hradit.

Není to tedy tak, že by předmětné nařízení vlády bylo novým nástrojem pro "trestání" řidičů vymáháním nákladů na testování. Naopak, do doby vydání tohoto nařízení, byla situace v podstatě jasnější, neboť žádným právním předpisem nebyla stanovena hranice, od níž se řidič považuje za ovlivněného návykovou látkou. V řízení před soudem bude dle mého názoru FN prokazovat pouze, že náklady vznikly a test byl pozitivní.

Návrh nové právní úpravy související s testováním, který je momentálně projednáván Poslaneckou sněmovnou s povinností úhrady pozitivní laboratorních testů počítá obdobně, byť prozatím nebyl definitivně schválen (více viz zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=508&CT1=0 ).

Rozhodovací praxe v této věci se nepochybně bude ještě vyvíjet, nicméně dle našich informací soudy aktuálně rozhodují tak, jak shora uvedeno. Je pravdou, že řidič je v podstatě "trestán" za nedostatečný pokrok v oblasti testovacích metod a náklady na ně i v případě, kdy užil návykovou látku a řídil již v době, kdy nebyl pod jejím vlivem. Problém je též v tom, že náklady na prokázání užití tzv. nelegálních drog jsou nepochybně vyšší než náklady na spolehlivé zjištění hladiny alkoholu, byť ani užívání "nelegálních" drog samo o sobě není zakázáno, nemá-li vliv např. na řízení.

S pozdravem Hana Fidesová