Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na řešení 2 situací.
1.V zařízení Kontaktního centra okrade klient pracovníka. Pracovník zná klienta jen pod kódem/zná celé jeho jméno. Ví kdo to byl. Je možné podat na klienta trestní oznámení? Popř. jak se vztahuje k této situaci mlčenlivost a stigmatizace klienta?
2. V tramvaji k pracovníkovi KC, v osobním volnu, přistoupí klient. Prohodí spolu pár vět. Při vystupování z tramvaje klient ukradne paní kabelku a uteče. Okradená paní pracovníka požádá o svědectví, protože se domnívá, že ho zná, když se sním bavil. Jak se má pracovník po příjezdu policie zachovat? Smí pracovník ze zákona podat všechny informace o dotyčné osobě?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
odpověď na obě otázky je poměrně obtížná.
1) V případě okradení o osobní věci by nejspíš neplatila povinnost ani překazit ani oznámit trestný čin. Podání trestního oznámení by tedy nebylo zaměstnanci uloženo zákonem (jinak je tomu ustátních orgánů, ty majíoznamovací povinnost až na výjimky u všech trestných činů). Otázkou je zda vůbec může pracovník vázaný mlčenlivostí v takovém případě trestní oznámení podat? Podle mého názoru ano, pokud jde o trestný čin, kterým byl zaměstnanec nebo poskytovatel služby poškozen, protože v opačném případě by mu nebylo zaručeno právo na soudní ochranu zaručené § 36 Listiny základních práv a svobod. Pokud by byl oznamovatelem trestného činu přímo zaměstnanec, tak nemůže v souladu s § 8 odst. 4 písm. b) trestního řádu následně odmítnout orgánům činným v trestním řízení součinnost. V případě, že by tedy pracovník podal trestní oznámení a na vyžádání orgánu činných v trestním řízení následně svědčil, nejednalo by se podle mého názoru o porušení povinnosti mlčenlivosti.
2) Doporučuji, aby se pracovník odvolal na svoji povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu své profese, kterou může prolomit v trestním řízení soudce dle § 8 odst. 5 trestního řádu. Podávat informace bez tohoto soudního rozhodnutí by podle mého názoru bylo porušením povinnosti mlčenlivosti. Naopak mlčenlivost by se nevztahovala na skutečnosti, které se dotyčný pracovník dozvěděl jinak, než při výkonu svého zaměstnání. Například průběh události, popis pachatele apod.
S pozdravem,
Jan Vobořil