Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem. Dcera se léřila na závislost na heroinu a pervitinu,absolvovala léčbu, abstinuje, navštěvuje ambulantně psychiatra, který doporučil, aby začala pracovat. Závodní lékařka si vyžádala výpis z karty a na formulář k žádosti o zaměstnání sice napsala, že je dcera schopna práce, ale dopsala, že se brala drogy, bez udání dalších podrobností. Firma pochopitelně od zaměstnání couvla. Chtěla bych vědět, jestli je to správný postup a jestli bude do konce života za svou "blbost" pykat tím, že jí všude budou znát jako feťačku, byť bývalou. Děkuji za odpověď
Ve vašem případě šlo o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Posuzování zdravotní způsobilosti k práci však není totéž, co zjištění zdravotního stavu. Podle § 3 směrnice MZ č. 49/1967 Sb. totiž zjednodušeně platí, že zdravotní způsobilost = zdravotní stav + přihlédnutí k požadavkům zaměstnání.
Tento předpis, na který výslovně odkazuje zákon č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, navíc výslovně říká, že závěry z prohlídky, pokud se týkají vztahu k práci, mohou být poskytnuty zaměstnavateli, avšak s výjimkou údajů o zdravotním stavu.
Zdravotním stavem se rozumí diagnóza, za kterou se považuje i drogová závislost a i v případě dlouhodobé abstinence. Tento údaj směrnice poskytnout zaměstnavateli zakazuje. Tomu se má lékař pouze vyjádřit co se týče způsobilosti vykonávat konkrétní práci. Pochopitelně pak záleží na charakteru této práce, avšak těžko si lze představit zaměstnání, pro které by představovala drogová minulost při současné abstinenci a bez trvalých zdravotních následků nezpůsobilost. (Z platných právních předpisů jistým způsobem zohledňuje drogovou minulost prakticky jen zákon o ochraně utajovaných skutečností, který se týká styku s utajovanými skutečnostmi eventuálně tzv. citlivých činností, což je např. činnost Hradní stráže nebo obsluha účastníků summitu NATO na podzim 2002.)
Závodní lékařka proto nepostupovala správně a porušila povinnost mlčenlivosti, kterou jí ukládá zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (za podmínky, že dcera jí nedala s tímto postupem souhlas, což nepředpokládám). Na věc dopadá i zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a ani ten nebyl dodržen. Údaj o zdravotním stavu je citlivý osobní údaj, který má zvýšenou ochranu a nelze je bez souhlasu klienta poskytnout, protože na případ nedopadá žádná z dovolených výjimek. Pokud chcete situaci řešit, doporučujeme obrátit se na příslušný dozorový orgán veřejné správy, kterým je odbor zdravotnictví, oddělení státní správy krajského úřadu či Magistrátu hl. města Prahy s podnětem tj. informací o postupu lékařky (je na úřadu, jaká opatření provede, měl by Vás o nich informovat). Už je asi pozdě podat proti tomuto posudku návrh na přezkoumání tj. zde odstranění údaje z posudku (do 15 dnů od obdržení) a vzhledem k znalosti jeho obsahu zaměstnavatelem by stejně tento postup neměl praktický význam.