Vloženo: 26. 2. 2009 Číslo dotazu: 1056

Dobrý den. Mám dvě dcery a tři vnoučata. Má mladší dcera Eva (24 let) má dvě děti, má starší dcera Renáta (26let) má dceru Vanessu (6 let).A právě s touto sterší dcerou Renátou mám problémy.Do svých 18 let celkem bezproblémové dítě, mě od 18 do svých 26 let zaměstnává natolik, že nemám chvilku klidu, v noci nemohu spát a bojím se,co bude dál. Abych zhruba nastínila situaci v níž se má dcera dnes nachází, budu se muset vrátit do jejích cca. 18 let věku (proto se předem omlouvám, že píšu román, ale opravdu potřebuji pomoci) v té době jsem zcela náhodně zjistila, že má dcera je těhotná. Dítě se rozhodla si nechat po pár letech jsem si dala dohromady,že její těhot bylo účelové, aby si udržela partnera. Její partner, dnes manžel je Rom a ve stejné době očekával narozéní dítěte ještě s jinou ženou. V tédobě jsem ze svými dcerami žila sama v bytě 3+1, byla jsem rozvedená, a s bývalým manželem jsem se o tento byt soudila, neměli jsme dobré vztahy, chodil mi vyhrožovat k vůli dětem, bytu,novému příteli atd. Takže si má dcera svého přítele nastěhovala k nám. Její přítel nikde nepracoval,po většinu času ani nepobíral soc. dávky, na pracák se nemohl nahlásit, měl nařízené veřejněprospěšné práce, každou chvíli mu přišla soudní obsílka, ale to všechno jsem se dozvídala útržkovitě a po kouscích. Má dcera chodila posledním rokem na SOU a začala flákat školu, ve škole mhouřili oči k vůli jejímu těhot. po porodě mohla udělat zkoušky a měla výuční list, ovšem nedostavila se, a já jen jezdila, chodila a vyřizovala.Život s nimi byl šílený,neustálé hádky, její přítel se fllákal,nechodil domů až v noci, má dcera ho po nocích chodila hledat a to i po porodě, takže se občas stávalo, že jsem v noci místo spaní chodila s plačícím miminkem v náručí a čekala na dceru,ráno jsem vstávala do práce, živila jsem je, chodila se radit na soc. co mám dělat,atd. Když bylo mé vnučce 8 měsíců, má dcera nastoupila do práce a jako jediná z jejich rodiny začala vydělávat.V roce vnučky jsem musela byt 3+1 prodat, abych mohla vyplatit býv. manžela a za zbytek peněz jsem své ml. dceří koupila malý byt, já se přestěhovala do 1+1 , to už jsem byla znovu vdaná. Má starší dcera dostala přidělen byt od města 1+1. Když byli vnučce 2 roky šel druh mé dcery do vězení,má dcera přišla o práci a bez peněz posléze i o byt. Nastěhovala se k mladší dceři do 2+0,a nastalo celkem klidné období. Našla si novou práci,ubytovnu,dobře se starala o dceru,byl klid.Po 1,5 roku dojíždění do vězení za partnerem přišla dcera domů s tím, že se bude vdávat Samozdřejmě svatba byla účelová, nyní už manžel mé dcery mohl žádat o propuštění,z důvodu starání se o rodinu a malé dítě.Toto mu vyšlo a po pár měsících byl propuštěn na podmínku. A všechno začlo znovu. Manžel dcery přestal chodit do práce, kterou jsme mu našli,měl áčka, posléze byl propuštěn, živila ho dcera,hradila jeho dluhy,platila nájem, veškeré potřeby, jídlo,atd.Peníze nestačili, rostli dluhy, také na zdravotním a soc. dcera pracovala jako servírka bez smlouvy,přišl exekuce, vystěhování, pak byla dcera vyhozena z práce pro 10.000,- dluh na automatech,do jiné přestala chodit protože jí to nebaví, pak asi 2* vyhozena propuštěná jako servírka. Dnes je situace taková, že dcera i s vnučkou bydlí u mého exmanžela, svého táty, který je k vůli ní také zadlužen.snažil se jí finančně pomoci a situaci řešil úvěrem a půjčkami,dcera slíbila vrátit, ale nemá z čeho, její manžel jí nijak nepomáhá.Já sama jsem dceři odmítla finančně pomáhat, protože si myslím, že na to má svého manžela, já ho nechci živit,a podporovat jeho styl života. Sama pomáhám jinak, pomáhám s vnučkou, beru jí na víkendy, kupuji jí věci, oblečení atd. učím se s ní, jezdíme na akce a výlety, kupuji svačinky, občas obědy, menší finanční výpomoc.Manžel od dcery bydlí u své mámy. A těď problém. Od léta minulého roku co mou dceru vyhodily pro dluh z práce se s ní něco děje, myslím si ,že bere drogy - pervitin. Dělá jednu hloupost za druhou, všechno jí je jedno,v září neposlali mou vnučku do školy s tím, že jí vyřídí odklad ( v září!!!) skončilo to tak, že jsem je byla udat na soc. a až pak poslali malou do školy.Když zaspí, malá nejde do školy,jde se k doktorce.Vykradli mladší dcerce která je nechala u sebe spát byt, několikrát dceři chyběla tržba v práci,jinak dcera je velice spavá, mění se jí nálady, má vyrážku na obličeji kterou si propichuje jehlou,nedívá se do očí, lže, je velice chudá, nedá se s ní mluvit. Má dcera je EPILEPTIK. S útržků co se občas dozvím vím, že její manžel hraje automaty, bije jí a bere pervitin. Vím,že má dcera je na něm ( manželovi) závislá a ješt i dnes po tom všem jí hodně záleží na tom, aď jsou spolu. Svou dceru má hodně ráda, ale myslím ,že pro manžela udělá vše.A já to nechápu, vím jen, že pokud byl zavřený, měli jsme všichni klid. Dokonce jsme se jeli zeptat s exmanželem za jeho kurátorem, jak je možné, že člověk, který je propuštěn na podmínku neplní jí,není znovu zavřen. Bylo nám řečeno, že tak to nefunguje a dál se nic neděje. Nevím, jak pomoci své dceři, a nevím jak hlavně pomoci své vnučce, která je malá,za nic nemůže, a přes to všechno jak do teď bydlí a žije, přes nedobrou školní docházku má ve škole zatím velmi hezké výsledky. Bojím se, že má dcera rezignovala na život, že je jí už všechno jedno, po rozhovorech s ní mám pocit, že si myslí, že není cesta zpět, že má takové dluhy, a další věci o kterých asi nevím, že už jí nic nepomůže. Co se dá dělat,jak s ní mám mluvit, jak jí mohu pomoci, nebo jí mám nechat a snažit se pomoci jen vnučce ? Minule poprvé zmizela na 4 dny, ve čtvrtek mi napsala, že si našla práci, jestli se posterám o malou, že druhý den přijede a vrátila se po 4 dnech unavená, bez peněz, do teď nic neřekla, kde byla. Prosím poradte co mám dělat, na koho se obrátit. Děkuji a přeji pěkný den Eva Ž.

Odpovídá Jana Marečková (2. 3. 2009)

Dobrý den,

z Vašeho dotazu je patrné, že se velmi snažíte své dceři a vnučce pomoci. V každém případě bych doporučovala zůstat v kontaktu s příslušným OSPOD (tzv. sociálka), se kterým jste již v kontaktu byla.

Vaše dcera je dospělá a je tedy plně zodpovědná za vlastní život a samozřejmě také za svou dceru. Možná by nebylo od věci ji upozornit, že pokud bude brát drogy a chovat se nezodpovědně, se vší pravděpodobností časem dojde k tomu, že jí dcera bude odebrána z péče. Stává se, že právě toto bývá silnou motivací pro léčbu a změny v životě závislých matek.
Postup, kdy materiální pomoc z vaší strany směrujete tak, aby se dostala především k vaší vnučce, je velmi rozumný a doporučovala bych se ho držet.
Situace, ve které se vaše rodina nachází je nepochybně velmi náročná a zatěžující a najít nějaká účinná řešení přesahuje možnosti internetové poradny. Proto bych považovala za optimální, abyste se o svých problémech zašla poradit někam za odborníky osobně. Existují specializované poradny, které poskytují pomoc rodinným příslušníkům závislých, vhodná by mohla být i poradna pro rodinu a mezilidské vztahy, které bývají ve všech větších městech. Bohužel nevím, odkud konkrétně jste, takže vám nemohu doporučit nějaké konkrétní zařízení. Pokud jste z Prahy, lze se obrátit na:

Poradna pro rodiče SANANIM
Café Therapy, Školská 30
110 00 Praha 1
Telefon: 739 268 527; 284 824 234
Mgr. Štěpánka Čtrnáctá

Občanské sdružení Anima pro péči o rodiny závislých
Apolinářská 4a, Praha 2, 128 00
telefon: 224 968 238
fax: 224 968 239
Jiří Kokrda
http://www.anima-os.cz

Pokud je pro vás Praha nedostupná, mimo již zmíněné poradny pro rodinu a mezilidské vztahy se můžete obrátit i na nejbližší Kontaktní centrum, která často poskytují pomoc i rodinným příslušníkům závislých. Adresy kontaktních center najdete na www.drogy-info.cz v rubrice Mapa pomoci.

Přeji hodně sil,

Jana Marečková